| |
Zaměstnání: 2007-dosud
Po ukončení fakulty jsem začal pracovat jako lékař na Klinice pneumologie a hrudní chirurgie ve FN Bulovka v Praze.
Drtivou většinu práce na lůžkovém oddělení tvoří papírování a řešení každedenního shonu okolo diagnostiky a léčby pacientů, ale tím, že jsme klinika, jsme my, doktoři,
tlačeni i do toho, abychom se podíleli na výuce mediků a aktivně se účastnili různých konferencí a vzdělávacích akcí. To znamená přednesení prezentace o nějakém tématu. Já sice nejsem zaměstnaný jako postgraduální student, ale týká se to i mě.
Vytvořené prezentace budu dávat na své stránky, přímo pod tento text.
Vysoká: 2001-2007
26.6.2007 jsem ukončil studium na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Studoval jsem šest let, a to na den přesně.
Teď jsem tedy doktor. Na těchto stránkách se moje studium kupodivu odrazilo minimálně. Na to, jakou dobu jsem strávil na medicíně, tu najdete lékařských věcí pramálo. Lékařské fakulty mají totiž vlastnost, že kromě učení :-) toho po studentovi moc nechtějí. Na rozdíl od jiných oborů jsme nemuseli psát skoro žádné písemné práce.
Nicméně na 3.LF se píše diplomka.
Téma mojí diplomky bylo:
Vztah kouření a histologie plicních nádorů
Že kouření způsobuje plicní nádory je jasné, ale já jsem zkoumal, které typy více a které méně
Souhrn:
Rakovina plic je i v podmínkách ČR nejčastějším nádorem mužů a zatím druhým nejčastějším nádorem žen. Vývoj v ČR kopíruje dřívější trendy ve vyspělejších zemích - pokles incidence u mužů, vzrůst u žen. Změny v zastoupení jednotlivých histologických typů nádorů jsou vysvětlovány změnou složení cigaret, v nichž se průběžně snižuje obsah nikotinu a dehtu. Následkem je jiné spektrum karcinogenů a především hlubší inhalace cigaretového kouře, čímž se partikule tabákového kouře dostávají hlouběji do plic. V ČR je u mužů nejčastějším druhem plicního nádoru dlaždicobuněčný karcinom a u žen zřejmě adenokarcinom, ačkoliv podle studie university Palackého je počet SqCC a AC prakticky shodný.
Existuje konsenzus, že ženy-nekuřačky jsou citlivější k rozvoji rakoviny plic než muži-nekuřáci, ale dřívější domněnka, že ženy jsou citlivější na tabákový kouř než muži, se zdá být vyvrácena.
Stáhnout:
zde
Snímky mozku z magnetické rezonance:
Studentům lékařských fakult se čas od času naskytne příležitost zúčastnit se nějakého výzkumu a trochu si tím mimochodem přivydělat.
Já se zúčastnil výzkumu mozku, kdy se testovalo spojení vnímání bolesti s motorickou aktivitou. Tedy tzv. vrátková (hradlová) teorie. Znáte to, spálíte se nebo dostanete žihadlo a napůl bezděčně usilovně třepete rukou.
Funguje to vcelku dobře a to je právě ten vrátkový efekt.
Zkoumalo se to na funkční magnetické rezonanci a kromě peněz jsem si domů odnesl cédéčko s vypálenými výsledky anatomického scanu magnetické rezonance svého vlastního mozku. (Perfektní učební pomůcka :)
Prohlížeč je totiž celkem šikovný a umožňuje mozkem libovolně procházet, otáčet a tak.
Tady můžu nabídnout jenom statické snímky :(
Detaily bohužel nejsou nic moc, MR mělo rozlišení jenom 1mm.
1. sagitální:
| Řez přesně středem hlavy. Některé závity jsou jakoby začernalé. To je ale v pořádku, pletou se tam totiž mozkové pleny. | obrázek |
| Řez procházející asi tak polovinou talamu. Je zde vidět i hlava ocasatého ganglia. | obrázek |
| Tady jsem se pokusil ukázat bazální ganglia, ale vidět moc nejsou. | obrázek |
| Z mozku nic zajímavého, ale je to řez středem oka | obrázek |
2. frontální:
| Řez středem hlavy - tentokrát frontálně. Ze struktur např. konec optického nervu. | obrázek |
| Řez skrz hypofýzu. | obrázek |
| Skrz commisura anterior. Jsou pěkně vidět bazální ganglia včetně amygdaly. | obrázek |
3. transverzální:
| Skrz kolénko vazníku (corpus callosum) | obrázek |
| Opět řez středem talamu a ocasu vazníku. | obrázek |
No, obrázky jsou sice hezká věc, ale když člověk neví, co že to na nich vlastně je, tak to jaksi není ono...
Sehnal jsem ale perfektní prográmek na prohlížení mozkových řezů. Jeho řezy mají dokonce vyšší rozlišení - ale hlavně tam jsou popisky.
Bohužel to už není mozek můj, ale nějaký úplně cizí (pochybný)...
Střední: 1994-2001
Na střední školu jsem chodil do státního gymnázia v Říčanech a pobyl jsem si tam sedm roků, protože tenkrát se ještě nechodilo do devítky.
Oproti vysoké si říčanské gymnázium na nejrůznější seminárky vcelku potrpělo. Už tenktát pro mě bylo sepisování jakýchkoli prací do školy něco příšerného a nebavilo mě to. Nicméně, co jsem měl napsat, to jsem nakonec napsal a můžete si to odtud stáhnout a přečíst. Jestli to chcete použít na své výtvory, tak si dejte pozor na to, že některé práce se zabývají konkrétními místy v okolí Říčan a v některých se zmiňuji o své rodině.
- Chov včel - O chovu včel; včela obecně, včelí společenstvo,
ošetřování během roku, nemoci, produkty. Některé pasáže jsou hodně samostatné, jiné méně, ale přepsané vlastními slovy.
Kvalita: dobrá
- Radiový signál - Radiové vysílání, kódování a modulace signálu, něco i o digitálním
zpracování. Dostal jsem za to dvojku, protože tam je velice málo vlastního přínosu.
Kvalita: podprůměrná
- Výbušniny - Výbušniny v teorii i praxi; teorie výbuchu, měření, dělení výbušnin, praktické návody.
Tahle seminárka vznikla v septimě jako tzv. „vedlejší seminárka“, kdy už šlo spíše o formalitu.
Tady jsem použil zbabělý přístup a natvrdo z internetu stáhnul a trochu upravil celou teoretickou část. Praktické návody už jsou trochu
samostatnější. I když není původní (právě proto že není původní :-), jsou v ní kvalitní údaje o této problematice, je dost těžké stáhnout
z internetu v češtině něco kvalitního. Pro fanoušky - destroyery tu mám
lahůdkový odkaz.
Kvalita: průměrná
- Fauna malých vodních ploch - Srovnávám dvě tůně blízko Strašína, podle rozdílů v zastoupení jednotlivých druhů živočichů
se snažím vydedukovat obecné zásady a vztahy v ekologii tůní. Měla jít na SOČku, ale já jsem se nechtěl votravovat s nějakými soutěžmi, takže jsem si vybojoval
svou neúčast.
Kvalita: vynikající
- Biologie a vývoj mukařovského rybníku - V podstatě pokračování předchozí
seminárky. Z podobných hledisek zkoumá třetí rybník Mukařovské kaskády, tentokrát si mnohem pozorněji všímám rostlinstva.
Záměr byl psát o samovolných změnách v rybníce v průběhu několika let (jde o znovunapuštěný rybník ponechaný svému osudu)
Kvality předchůdce ale nedosahuje, protože jsem si už přece jenom tak podrobně nepamatoval stav rybníku před x lety a trochu
váznou odkazy na „Faunu malých vodních ploch“. Záměrně obsahuje minimum terminologie a celá práce je psána dost „lehkým“ stylem
jako taková populárně - naučná četba.
Kvalita: dobrá
|
|
